GeoSpy - AI určení polohy fotek

Objevit podle fotky v logu umístění finálky, to není zase tak běžná věc. Může se samozřejmě přihodit - autor fotky si nemusí všimnout souřadnic na vyfoceném logbooku, může ponechat souřadnice v EXIFu, nebo může být lovci bezpečně známé zábradlí s vyfocenou keškou. Objevuje se však aplikace, která by v budoucnu mohla umět libovolnou fotku v souřadnice proměnit.

Aplikace se nazývá GeoSpy. Některým z našich čtenářů je tento název pravděpodobně povědomý, neboť se tak nazývala česká outdoorová hra kombinující Waymarking s Geocachingovým prostředí. Vznikla v roce 2013, hráče si našla hlavně mezi Čechy a Němci. Mnoho jich ovšem nebylo, proto byla hra z kraje roku 2018 zrušena. Zde se ovšem jedná o pouhou shodu názvů.

GeoSpy vzniklo před třemi týdny a aktálně je ve verzi 0.1.1., takže zatím není příliš přesné. To však neznamená, že do budoucna nemůže být. Stačí si uvědomit, jaké obrázky vytvářela umělá inteligence před dvěma lety, a jaké vytváří dnes. Pokud tedy bude někdo tento článek číst za několik let, dost možná mu příjde jako z dávné historie. Teď už se ale pojďme podívat na to, jak jsme ji otestovali.

Začínáme fotkou pomníčku u kešky GC7E3DJ. Aplikace nám vypisuje i to, jakým způsobem se (alespoň částečně) ke svému úsudku dostala. Dozvídáme se totiž: Tato fotografie byla pořízena v České republice. Jazyk na desce je čeština. Vegetace je typická pro střední Evropu. Zatím to vypadá naprosto skvěle. Půda je hnědá a vypadá, jako by byla smíchaná s pískem. Tady je ovšem aplikace trochu mimo, neboť namísto hlíny je na fotce listí spadané v loňském podzimu. Leda by si snad uměla nějak domýšlet. Překvapuje mě totiž hned další věta: Architektura budovy v pozadí je typická pro střední Evropu. Nepopírám, že za pomníčkem skutečně stojí budova, konkrétně rybářská chata. Z ní je však na fotce vidět pouze kraj střechy. Že by to skutečně stačilo, nebo si umělá inteligence jako budouvu představuje něco jiného? Závěrem se dozvídám, že Fotografie byla pořízena na čísle 49.991837, 14.424756. To jsou souřadnice kousek pod Prahou, což je poměrně daleko. Na druhou stranu, už to že se aplikace ze všech míst na světě trefí s odchylkou 75 kilometrů, vlastně není vůbec špatné.

Určení polohy pomníčku na českolipsku aplikací GeoSpy.

Jak známo, umělá inteligence se nad každou zadanou věcí zamýšlí znovu, proto zkouším znovu tu samou fotografii. Tentokrát se dozvídám: Tato fotografie byla pořízena na okraji rybníka v lese. Jezírko je obklopeno stromy a keři a země je pokryta listím a mechem. V popředí je kamenný pomník s deskou s nápisem (nápis). Fotografie byla pořízena na 49.197944, 16.610556. Postřehy jsou správné, ovšem namísto rybníka ukazují souřadnice na Janáčkovo divadlo v centru Brna.

Dále zkouším něco mnohem známějšího a nahrávám fotku hradu Trosky. GeoSpy však okamžitě rozhoduje, že se jedná o slovenský hrad Čachtice. Následují historické informace o hradu a souřadnice, které však přes veškerou jistotu aplikace o hradu směřují do průmyslové zóny v Novém Městě nad Váhom. Při druhém pokusu jsme podle aplikace opět u slovenského hradu, tentokrát však u Súľova. Souřadnice tentokrát ukazují 13 kilometrů od hradu, na jih Žiliny. Od skutečného umístění jsme téměř 300 kilometrů.

Podobně tomu je s fotkou pořízenou z věže jablonecké radnice. Tentokrát aplikace na oba pokusy tvrdí, že se jedná o Jihlavu, přičemž i souřadnice tentokrát do Jihlavy ukazují.

Přesouváme se tedy do Prahy a vybíráme fotku muzea se svatým Václavem. V textu je tentokrát správně napsáno, že fotografie byla pořízena na Václavském náměstí. I přes jasné určení slovem ovšem souřadnice ukazují o 600 metrů západněji, do ulice Spálená. Podobně dopadáme i u fotografie z Karlova mostu, která je správně určená slovem, ovšem souřadnice tentokrát ukazují o 400 metrů východně. Celé to působí dojmem, jako by v aplikaci byla nějaká umělá odchylka, aby bylo jisté, že se do budoucna zdokonalí.

U rozhledny v německém Großschönau dopadáme o dost hůř. Podle aplikace byla fotka pořízena o 620 kilometrů jinde, ve švýcarském Rigi. Oproti tomu Google Lens dokáže místo rozpoznat bez problému. GeoSpy se patrně až moc soustředí na samotné stavby, až v takových případech vynechává jinak používané detaily. V tomto případě například mezník s německy psanou nadmořskou výškou, podle které opět dokáže rozhlednu dohledat i Google.

V případě fotografie chatové osady se GeoSpy opět orientuje podle vegetace, okolí, půdy a architektury. Souřadnice sice ukazují o 300 kilometrů jinam, na nákupní centrum v Krakowě, ovšem text poměrně přesně určuje, že se jedná o venkovskou oblast v Polsku nebo v Česku.

Výsledek vyhledávání polohy fotky klapboxu z GeoSpy.

Na závěr zkouším dvě fotky keší - otevřených klapboxů. U první mě poněkud překvapuje, že podle aplikace byla pořízena ve Vancouveru. Sice se zde není příliš čeho chytit, ale v logbooku používaný datum rozhodně není amerického formátu, stejně jako vedle keše leží list dubu - typicky evropského stromu.

U druhé fotky kešky se opět je alespoň na hrubé určení čeho chytit - jsou zde zřetelné české nápisy. Souřadnice tentokrát ukazují na jih Prahy, text ovšem tvrdí že bylo rozhodnuto podle vegetace, okolí, půdy a architektury o střední Evropě. Na druhý pokus se stejnou fotkou se dozvídám pouze to, že na obrázku není dostatek informací pro dobrý odhad polohy.

Způsob fungování GeoSpy se díky popisu myšlení přímo v aplikaci zdá jako zcela zřejmý. Zároveň nás však může napadnout, že přeci nemůže existovat žádný způsob, jak by mohla být aplikace ještě přesnější. To si však nemyslí její autor, Daniel z Graylark Technologies. Ten na jejich blogu uvedl, že ambicí je aby aplikace, která ve městěch bude umět určit polohu na 30 metrů, mimo města pak na 8 kilometrů.

Nechme se tedy překvapit, jak se bude aplikace do budoucna vyvíjet.