Život keše obvykle začíná její publikací a končí její ztrátou (pokud tedy není obnovena). Ne vždy tomu však tak je. Dnes se podíváme na kešky, které skončily (nebo vlastně neskončily) poněkud nečekaně.
Popelnicové kešky
GC2FVVB rozhodně dlouhý život neměla. Publikována byla 29.září, po stížnostech lovců že keš umístěná na popelnici není zrovna to nejlepší byla ownerem 1.října archivována a 2.října vyhozena do popelnice. Ještě jednoho nálezu se však o dva dny později dočkala - lovcem, který ji v oné popelnici vyhrabal. Na své původní místo však vrácena nebyla, lovec ji ponechal v popelnici na výhoz.
Trochu více se projela GC2YM56, kterou nevyhodil owner, ale někdo z náhodných nálezců. Objevena byla v 90 kilometrů vzdálené třídírně odpadů, odkud putovala k jednomu z plzeňských keškařů a následně zpět na místo.
Z kešky jiná keška
Že někdo zruší svoji keš, vytvoří nový listing a pošle hledače na stejné místo se stejnou krabičkou, to se občas stává. Trochu jinak tomu bylo u keše GC33M4V věnované - garáži. Publikována byla 29.září, disablovaná kvůli ztrátě 1.října. Dva týdny po ztrátě byla ownerem (dle číslic v nicku tipuji tehdy jedenáctiletým) obnovena, kupodivu s původním logbookem obsahujícím logy ftfkařů. Ještě větší kupodivu přišlo, když si keš šla odlovit jedna místní hráčka, která v ní poznala komponenty včetně ručně vyráběného logbooku z její nedaleké a poslední dobou často kradené keše. Petku, magnety i logbook si odnesla a na místě zůstal náhradní sáček s logbookem a tužkou. Tomu následně jako maskování posloužil reklamní leták, no a když sáček s logbookem zmizel, poslední lovci logovali do letáku. Do dnešních dnů (naštěstí) už na místě nezůstalo nic.
Když zapracuje zedník
To pak keš zůstane, ale nikdy se k ní nedostane. Takovým příkladem je třeba GC1MP5K umístěná v místech, kde Holešovický železniční most protíná ulice příhodně nazvaná Pod Dráhou v díře v nosném sloupu (viz StreetView). Když z kraje roku 2014 proběhla rekonstrukce mostu, keška byla ve sloupu zazděna. A podobný případ se odehrál na keši GC1CXVY v Táboře. Příběh je zde o to zajímavější, že poslední lovec (tedy teď nemluvíme o tom, že owner následně vyrobil o kus vedle mikro které ještě fungovalo dalších pár let) přišel už k zazděné kešce. Zedník zrovna dokončoval druhý konec zdi, tak jej lovec požádal (spíše myslím že podplatil), aby mu kešku ze zdi vyndal a po zalogování ji opět zazdil. To se odehrálo už v roce 2008, tak třeba se ještě dočkáme toho že se zeď začně rozpadat a keš zase spatří světlo světa.
A je ve studně
Trochu nepříjemnost se stala ownerovi GC1Q6RV, když pro ní hledal nové umístění. Následuje citace:
Všiml jsem si, že vedle místa, kde byla je pěkná betonová zídka ve tvaru kruhu. Sem tam nějaká cihla chyběla, takže jsem si říkal prima, tam se krabička ztratí. Připravil jsem doma malou lock a lock krabičku, dal do ní logbook, tužku, nějaké drobnosti a 2 GC! Šel jsem na místo, položil jsem poklad na místo, ale pro jistotu jsem ho chtěl posunout dále, aby ho někdo náhodou nenašel. A BUM. Z kruhu se ukázala studna, která je vevnitř, jak známo dutá. Navrchu je betonový poklop, takže jediný způsob je rozbít cihly okolo a spustit se na laně do tmy, což není pro mě.
V březnu 2011 pro keš pár lidí slanilo, aby z ní vysvobodilo umístěné geocoiny. Po zalogování keš vhodili zpátky do studny, kde je možná dodnes. A možná taky ne, studna je totiž po rekonstrukci a její poklop vypadá dnes trochu jinak, že by s ním jen tak někdo nehnul.
Trochu špatné zaměření
Tohle sice není o podivném konci kešky, ale také to určitě stojí za zmínku. Říká se, že keška zaměřená o dvěstě metrů jinde je problém. Rekordmanem je však GC54VY8 se špatným zaměřením o necelých 30 kilometrů, do jiného státu. Díky adrese uvedené v listingu se keška několika nálezů dočkala, ovšem pak se o ní postaralo počasí. Co také čekat od kartonové krabice umístěné v okapu.
Bombové keše
Nepamatuji si, že by nám v poslední době tady v Česku bouchla nějaká výbušnina. Někteří lidé si však myslí, že po nich někdo jde, a tak po nálezu kešky zavolají pyrotechniky. Nejstarší takový případ se stal v prosinci 2007 na GC17JC2, známý je i novější případ z GC4W0A4 v Lošticích.
Do světa po vodě
Změnit své souřadnice nemusejí keše jenom tím, že je někdo přesune. Také se mohou podívat na výlet po vodě - a že takových případů už bylo. Třeba GC409PJ se z Ústí nad Orlicí dostala až k Borohrádku, kde byla po měsíci nalezena při CITO eventu. GC50BP3 se zase z Oseku nad Bečvou dostala pod jez v Hodoníně, kde byla nalezena po více než půl roce v prosinci 2019. A nemusíme zůstat jen po republice. Například GC3PARA odplavala od prosince 2012 do února 2013 z Litoměřic 365 kilometrů do Madgeburgu, GC1ENKW z Popovic byla s posledním logem z prosince 2008 nalezena v únoru 2013 ve 280 kilometrů vzdálených Drážďanech. V těch byla o čtyři měsíce později nalezena i GC3PQ8H od Mělníku, která byla asi rekordmanem v nejkratším čase - nalezena byla pouhé dva týdny od posledního nálezu na správných souřadnicích.
Nebo náklaďákem?
Opačným směrem to jde těžko, ale jde to. Přesvědčila nás o tom GC3RDTG, kterou owner založil v německém Obedorerwitz ve staré lokomotivě, která však byla po pár měsících prodána libereckému muzeu. Ještě předtím byla na měsíc vystavena před obchodním centrem, kde se ji podařilo několika lovcům nalézt.
Podobně tomu bylo u GC79ZMP, i když nejprve s velkým otazníkem. Keš z Českých Budějovic totiž jednoho prosincového rána roku 2019 objevili na svém plotu keškaři z Úval. Teprve o den později zjistili, jak se jim tam dostala. Keš byla na poměrně silném magnetu a při bourání objektu na kterém byla umístěna se přecvakla na bagr. Ten byl po dobourání převezen zpět na firmu do Prahy, kde si ji všiml někdo ze zaměstnanců - a vzpomněl si, že zná někoho, kdo ten Geocaching hraje. Vydal se tedy s keší k nim, ale protože ještě spali, nechal jim ji položenou na plotě.
Nebo jak?
Menším přesunem si prošla v červenci 2007 brněnská GCWW63. Jak se dostala o dvě městské čtvrti jinam, navíc do čtyřmetrové výšky, to je záhada.
Listing jede, ale existuje vůbec ještě ta pixla?
Zde bychom mohli vyjmenovat desítky keší, které nebyly nikdy nalezeny, ale to už jsme udělali v jiném článku a vlastně to vzhledem k tomu jejich počtu není ani nic moc zajímavého. Podívejme se ovšem na keše, které existovaly aniž by ještě existovaly. Zajímavý život měla například GC1FXDF v Chomutově. Zpočátku to byla klasická tradička, pak owner "povolil" namísto hledání keše logovat pouze s fotkou Trabanta. Keš takto fungovala ještě téměř rok po tom, co byla skutečná fyzická keš ukradena. Podobně tomu bylo i u GC500DE v Teplicích. Keš zmizela, owner ji nahradil plíškem s nějakým kódem, který měli lovci zadávat na jakési ověřovací, věčně nedostupné stránce. V tomto případě byl však tento způsob logování utnut revírníky už po necelém měsíci.